Co je koučink?

- Hlavním cílem koučinku je usnadnit klientovi práci, pomoci mu s řešením problémů a podpořit jeho úspěch, přinést mu větší uspokojení a radost.
- Koučink zvyšuje výkon, motivaci, spokojenost.
- Koučink přispívá k porozumění sobě i druhým.

- Koučink vede lidi k:
- Lepšímu využívání jejich potenciálu
- K nalezení a zajištění potřebných zdrojů
- K určování priorit
- K porovnávání a vyhodnocování možností
- K poznání svých vlastních možností, preferencí, přání a hodnot

Koučink je o:
- dosahování cílů
- konkrétní akci
- podnětech
- rychlých výsledcích
- motivaci
- kreativitě a objevování
- začátku něčeho nového

Kdo si najímá kouče a proč?

Lidé se obracejí na kouče, pokud například:
- chtějí dosáhnout lepších výsledků
- chtějí se dále rozvíjet a zdokonalovat
- chtějí vytčených cílů dosahovat snadněji
- chtějí ušetřit svůj čas
- chtějí lépe vybalancovat svůj život
- chtějí se naučit prožívat úspěch

Je pro Vás koučink vhodný

Jste připraveni si stanovit své osobní nebo pracovní cíle a tvrdě pracovat na jejich dosažení za podpory kouče? Jste ochotni pracovat na svém rozvoji a využít mnoho příležitostí a možností postupu, které jsou všude kolem Vás?

Ceny koučování
Od 1000,-Kč až do 6000,-Kč za 1 hodinu koučinku u profesionálního kouče

Popis metody z pohledu kouče
Metoda samotná je založena na mnoha úrovňovém koučovacím procesu: Prvoplánově jde o nalezení a jasné vymezení cíle, kterého chce klient dosáhnout, s následným vyhledáváním vhodné cesty k němu. Paralelně s tímto zaměřením na cíl, jako "vedlejší produkt", dochází ke zlepšování sebereflexe, sebedůvěry, sebevědomí, sebeúcty. Dále schopnosti rozhodovat se a také se zvyšuje schopnost přijímat větší odpovědnost. Skrze změny myšlení a postojů a zlepšování vztahu k sobě sama se rozšiřuje pole možností daného člověka. Zpřístupňují se zejména jeho vnitřní zdroje. V souvislosti s tím se zlepšují jeho vztahy i k druhým lidem (nachází pocit větší blízkosti k druhým). Podporováním pozitivní energie dochází k aktivizaci klienta, k rozvoji jeho tvořivosti a intuice. Ještě na hlubších úrovních se koučování může zabývat identitou, integritou, případně smyslem života nebo posláním. Zlepšení jednotlivých kvalit se může stát i samotným cílem koučování. Za podmínky, že klient je ochoten přijmout odpovědnost, tedy samostatně volit a rozhodovat, lze koučování považovat za univerzální metodu dosahování stanovených cílů. Koučování odstraňuje obavy, strach a stres. Řeší problém vyhoření a umí pracovat i s organizací času a sil.

Popis metody z pohledu klienta Vedle práce s cílem koučování spouští změnu postojů a smýšlení lidí. Jde o "jasnost": klient si vyjasňuje, lépe uvědomuje co chce, své postupy, přístupy a postoje. Koučování doposud nebývale ctí a podporuje individualitu, jedinečnost člověka. Těžiště hodnocení se pozvolna přesouvá do nitra jedince. Sebehodnocení se stává důležitější než hodnocení vnější autoritou. Vztah s koučem vytváří bezpečné podporující prostředí pro další růst člověka. Člověk se pak stává aktivním tvůrcem svého života a opouští reaktivní model, při kterém se zříká své odpovědnosti a stává se více méně obětí vnějších podmínek. Získává větší pocit moci nad svým životem, lepší odhad, větší kompetenci, pocit oprávněnosti když je ochoten přijmout svou odpovědnost. Koučování je dobrý způsob jak začít něco s rozmyslem měnit. Vede i k umění "sebekoučování".

Kriteria typu koučování podle hloubky, kterou zasahuje 1. Transakční koučování - podporuje změnu akce.
2. Transformační koučování - mění člověka samotného.

Jak funguje koučink?

Abychom dosáhli výsledků, musíme stanovovat a naplňovat cíle. Jsme-li však na to sami, časem si vytvoříme stereotypy, které se stanou naší brzdou. Někdo je schopný inspirovat se od druhých lidí, ale málokdo je skutečně schopný maximálně využívat svého vlastního potenciálu.

Dnes už každý ví, že náš potenciál je z velké části nevyužitý. K jeho využití však zpravidla nestačí dialog sám se sebou nebo s přítelem či kolegou. Potřebujeme člověka, který je k tomuto účelu speciálně kvalifikován a má příslušné zkušenosti – a tím je zpravidla profesionální kouč.

Ten umožňuje vystoupit ze zajetých způsobů myšlení, nabízet souvislosti, kterých si zákazníci předtím nevšimli, objevit synergii tam, kde by ji nečekali, uvědomit si možnosti, které je nenapadly.

S koučem lze pracovat na jakýchkoli cílech. Tak díky koučování můžeme zvyšovat produktivitu práce, lépe přesvědčovat zákazníky, zvládat časový tlak a stres, účinněji pracovat se svými podřízenými, umět se lépe prosadit v konkurenci ostatních, mít odvahu ke změně a tak dále..

Koučování přináší jak rychlé výsledky, které jsou vidět v praxi koučovaných již po prvních sezeních, tak dlouhodobé podstatné změny, které zvyšují kvalitu života.

K některým výsledkům někdy stačí až neuvěřitelně málo (třeba si jen trochu posunout pohled na nějakou situaci), k jiným je třeba delšího času, protože vyžadují změnu v naší osobnosti.

Pokud ve firmě s koučem pravidelně pracuje více lidí, je to vždy znát – nejen na výkonech, ale i na změně firemní kultury, zpravidla směrem k větší zodpovědnosti a samostatnosti lidí.

Koučování je výrazně dražší než trénink – proč tomu tak je? Koučování směřuje ke změně myšlení. Pomáhá tam, kde nestačí doplnit znalosti a dovednosti, ale je třeba vytvářet nové pohledy, postoje, překonávat vnitřní osobní bariéry (strach, nízká sebedůvěra, ..), rozvinout svoji kreativitu, přicházet na nové nápady a možnosti jak věci dělat lépe, efektivněji.

Mnoho lidí potřebuje kromě odhalení nevyužitých rezerv změnit smýšlení o sobě a o druhých, dokázat se více přiblížit lidem, získat odvahu, nadhled, lépe se cítit, mít větší radost ze života.. To všechno úzce souvisí s pracovním výkonem a podnikatelskými úspěchy.

Co všechno může koučování přinést právě vám však poznáte jedině přímým zážitkem – tedy v koučovacím sezení s profesionálem.

Kořeny a historie koučinku

Kořeny koučinku můžeme nejspíše vysledovat v humanistické psychologii šedesátých let minulého století. Ta na člověka už neshlížela jako na pouhý "raneček pudů“, ale zkoumala ho jako zdravou osobnost a věřila v jeho potenciál a růst. Na základech humanistické psychologie vznikly různé další psychoterapeutické směry, ve kterých koučink také nalézá inspiraci.

Jedněmi ze zakladatelů koučování, ke kterým se hlásí či z nich čerpá celá řada českých koučů, jsou Američan Timothy Gallwey a Angličan Sir John Whitmore. Oba se léta zabývali metodami zvyšování osobní i profesní výkonnosti lidí. V posledních dvaceti letech Gallwey propaguje myšlenkový přístup nazvaný „Inner Game“(vnitřní hra). Vymyslel rovnici V (výkon) = P (potenciál) - i (interference). Ze spolupráce Gallweye a Whitmora vznikl jeden ze základních pracovních nástrojů koučování. Přehledný systém otázek provázaný s dalšími metodami vedení lidí, který J. Whitmore nazval GROW (Goals - cíle, Reality - realita, Options - možnosti řešení, Will - vůle, akční plán), podle toho jakými fázemi vývoje klient při koučování prochází. Kouč pracující tímto způsobem, vede klienta k odpovědím, kterými si klient ujasní své cíle, vize či projekty a nakonec najde cestu jak je dobře uskutečnit.

Podstata koučování však není v modelu GROW. Podstata koučování je v tom, že díky dobře kladeným otázkám si klient dělá „jasno“ . Díky tomu je pak schopen a ochoten kvalitně se rozhodovat o dalším postupu, a za toto rozhodnutí přijímá plnou zodpovědnost. Kvalitní rozhodování následně přispívá k vysoké kvalitě a kvantitě výsledků při zachování dalších klíčových parametrů naší výkonnosti, jako jsou rozvoj a radost.

Nová metoda se jejím tvůrcům osvědčila nejprve ve sportu. Pak ji s úspěchem uplatnili i u manažerů, při zvyšování jejich výkonnosti. Tímto stylem se jim pak dařilo i měnit firemní kultury společností z různých oborů směrem k vyššímu výkonu, ale také zvyšovat spokojenost zaměstnanců a celé firmy. O takové firmě se pak říkalo, že je vedena koučovacím stylem. Tedy prioritou byla důvěra ve schopnosti lidí, samostatnost, zodpovědnost zaměstnanců za sebe i firmu a obrovský prostor pro tvořivost. Jako příklad často John Whitmore uvádí firmu SEMCO, kde odpovědnost manažerů dosáhla tak vysoké úrovně, že jim majitel nabídl, aby si pro další rok navrhli sami výplatu tak, aby byli spokojeni a firma prosperovala. Mimochodem právě kniha Johna Whitmora Koučování byla zdrojem pro mnoho našich i zahraničních koučů. V Čechách ji někteří lidé považují za základní „učebnici“ koučinku.

Sir John Whitmore

Sir John Whitmore (narozen 16.října 1937) byl britský automobilový závodník. Sir John byl vzděláván na Eton College, Sandhurst Královské vojenské akademii, a Cirencester zemědělská škola. Po proběhnutí, šel na to, být sportovní psycholog. Odešel pracovat do motorových-sportovní uplatnit své schopnosti do světa podnikání. Nyní pracuje jako konzultant pro oblast řízení, a je výkonným předsedou společnosti Performance Consultants International . Napsal také několik knih o koučování výkonnosti, stejně jako životopis pro kolegy závodníka, Jack Sears.

Závodní kariéra
Ve svém prvním roce v soutěži, se stal mistrem britské Saloon Car Championship v jeho BMC Mini Minor. V roce 1963 se jel opět v BSCC. Tentokrát skončil druhý v šampionátu v Mini Cooper, skončil jen dva body za Jacka Sears. Ostatní závody zařazeny 1965 European Touring Car Championship v Lotus Cortina.

Jel v 24 hodin Le Mans na dobu pěti let od 1959-66. V prvním roce skončil druhý ve třídě spolu s Jim Clark v Lotus Elite. V roce 1965 a 1966 závodil v děl Ford GT40, ale byl nucen odstoupit ze závodu oba roky s mechanickými problémy. Na konci roku 1966 odešel ze závodění.

Po několika letech podnikání ve Velké Británii, Švýcarsku a USA založil se svým společníkem Timothym Gallweyem firmu Inner Game Ltd., která významně obohatila nové přístupy vedení lidí ve sportu i v manažerském výcviku. V současné době řídí poradenskou firmu Performance Consulting International. Za svůj mimořádný přínos ke koučování mu bylo společností International of Coach Federation uděleno ocenění the President´s Award. Je autorem pěti knih, z nichž nejúspěšnější Coaching For Performance byla přeložena do více než 20 světových jazyků a prodalo se jí přes 500 tisíc výtisků.

W. Timothy Gallwey

(narozen 1938 v San Franciscu, Kalifornie) je autor, který napsal řadu knih, v níž má stanovené novou metodiku pro koučování a rozvoj osobních a profesních vynikající výsledky v různých oblastech, které nazývá "The Inner Game". Od chvíle, kdy začal psát v roce 1970, jeho knihy patří Inner Game of Tennis, The Inner Game of Golf, Vnitřní hra hudby (s Barry Green), Inner Lyžování a Inner Game of Work. Gallwey vlivné dílo je Inner Game of Tennis, s více než jeden milion výtisků. Kromě sportu, jeho tréninkové metody byly aplikovány na oblast obchodu, zdraví a vzdělávání.

V roce 1960, Gallwey byl kapitánem tenisového týmu Harvardské univerzity. V roce 1970 se naučil meditačních technik Guru Božské světlo mise Mahárádža Ji, který Gallwey řekl zvýšené koncentrace svých pravomocí tak, aby zlepšila svou hru. V roce 1973 New York Times článek popsal svůj objev Maharaj Ji a jeho rozhodnutí žít v ášramu a praxi celibátu. V roce 1997, Gallwey věnoval své knihy The Inner Game of Tennis, k němu.

"Vnitřní hra" je založena na určité principy, v němž jednotlivé používá non-úsudků pozorování kritických proměnných, s cílem být přesné informace o těchto pozorování. Pokud pozorování jsou přesné, bude osoba těla a správné nastavení automaticky k dosažení nejlepšího výkonu . Gallwey byl jedním z prvních demonstrovat komplexní metodu koučování, které by mohly být použity k mnoha situacím, a zjistil, že školení častěji vedoucí podniku v USA než na sport lidí.

Tim Gallwey práce odešel, aby založil současný pohyb v obchodní koučování, koučování život a výkonné koučování. Jeden z nejznámější exponenty obchodní koučování je Sir John Whitmore, který popularizoval Alexander Graham a Alan výtvarných je "GROW" model procesu koučování.

V každé lidské činnosti existují dvě arény zapojení: vnější a vnitřní. Vnější Hra se hraje na vnější scéně překonat vnější překážky k dosažení vnějšího cíle. Vnitřní hra se odehrává v mysli hráčů a hraje proti takové překážky jako strach, self-pochybnost, pochybení v zaměření a omezení koncepcí a prognóz. Vnitřní Hra se hraje na překonání sebe-uložené překážky, které brání individuální nebo týmu v přístupu k jejich plného potenciálu.